Péťův první týden u nás

1. den - neděle 17.10.2010

Tak dneska si konečně jedu pro vytoužené mimčo k paní chovatelce. Cesta bude delší, jedu kousek za Kladno.

Mimčo začlo po cestě v autě 2x pískat, tak jsem na něj mluvila a hned se uklidnilo.

Doma jsem připravila boxík, malej ho začal okamžitě prozkoumávat, vrhnul se na mističku, okurku (tu si vzal hned z ruky) a chroupal seno.

Je to děsnej pohodář, žádnej stres, ouška krásně dole, nechá se brát do ruky, je moc zvědavej, pořád šmejdí čumáčkem.

A nakonec usnul v náručí :)

Pořád jsem nevěděla, jak mu budem říkat, ale padlo Černej Petr :) - tak od tý chvíle je to prostě Péťa.

2. den

Teda takhle pohodový morče jsem ještě neviděla :) Už je třetí do party, všechny máme od mimina, tak můžu trochu posoudit.

V boxíku šmejdí, krásně papá, čůrá kaká do jednoho rohu. Nechá se v pohodě vzít na ruku, nechá se hladit a usne.

Když projdem kolem boxu, tak to s ním ani nehne, žádný utíkání, schovávání - hned začne načuhovat, co se bude dít - je to takovej zvědavec :)

3. den

Peťulka má teda apetit - skinník se v něm nezapře - furt luxuje mističku, miluje okurku, hroznový víno, salátek, kudrnku, mrkvičku, kouli se senem doplňuji i 2x denně :)

Je to takovej miláček, hodňoučkej. Nechá se chovat, hladit, olizuje nám obličej ... fakt jak pejsek :)

4. den

Péťa dostal do boxíku pelíšek od Trixie, zatím takovej malinkej, co má po Pupíkovi a ani se z něj nehne :)

Večer jsem si ho vzala k telce, zavrtal se v pelíšku pod dekou, celej se natáhnul, nechal se hladit na zádíčkách a usnul.

5. den

Péťa si teda zvyknul neskutečně rychle, fakt je "jako doma" :)))

Nebojí se, rychle zjistil, co následuje po otevření ledničky a hlasitým pískáním se dožaduje ňamky. Když kolem projdem, tak natahuje čumáček a chce pochovat :)

Rád běhá po sedačce, ale vždycky si zaleze ke mně - asi má útočiště, což mně neskutečně těší :) - a pak zkoumá dál ....

6. den

Krásně papá, je moc hodnej a mazlivej. Čůrá do jednoho rohu - prima čištění ;)

7. den

Tak už máme naše miminko týden. Za tu dobu co je u nás přibral 40g, což je krásný. Je to opravdu miminko za odměnu a doufám, že u nás bude spokojenej - zatím se teda tváří nadmíru spokojeně. Vůbec mu nevadí, že je v boxíku sám (třeba do budoucna bude kamarád ... ? :), o to víc je rád za naší přítomnost, nechá se pohladit, pochovat, olizuje nás ....

V boxíku se naučil spinkat na pelíšku, kam si naštěstí nečůrá ;)

Co znamená zvuk ledničky pochopil velice rychle, bohužel si teď pomalu nemůžu ani otevřít časopis, protože jakékoliv zašustění Peťulka komentuje hlasitým pískáním :))) A dokonce nás vítá, když přijdeme domů, to ty 2 naši buřtíci jsou naprosto v klidu, jak jsou 2, tak je jim fuk, jestli je někdo doma nebo ne - pravda, když vejdu do pokoje a začnu mluvit, tak spustějí pískot o 106 - vědí, že jim nosim ňamky, tak na mně takhle reagují.

Ještě jsme kluky neseznamovali, chci, aby si Péťa víc zvyknul (no, víc to snad ani nejde :)

Tak určitě napíšu do novinek nějakou reportáž ze seznamování.